proDiscgolf.cz>Přehled článků> Se lvíčkem na prsou - začátek Kryštofovy cesty

Se lvíčkem na prsou - začátek Kryštofovy cesty

15. Březen 2016

Začneme od nejmladšího - mě. Jak už jsem psal v úvodním příspěvku, minulá sezóna byla těžká. Ale můj putt se jako zázrakem vrátil a spolu s ním i radost ze hry a další motivace. 

Putting

Sedím takhle v eshopu, chystám objednávky a najednou CVAK. Něco secvaklo. Po 30 sekundách prázdna v hlavě a ticha mi to došlo - už vím, jak jsem vždycky puttoval! Vstal jsem, vzal puttery, před výlohu dal Lite koš a zkusil to. Yes, je to tam. Druhý taky a třetí taky. V tomto čase taky vzniklo tohle video z mých příprav. Ještě jsem svůj nový styl poslal do Ameriky na schválení - prošel (v létě mi vyčítali přehnané ohýbání zápěstí). 

V sezóně 2015 jsem se totiž trápil. Drivy byly ok, příhozy docela taky, ale jakmile byl koš dál, než 3 metry, rozklepaly se mi kolena. A občas i když byl blíž. :-) Nějak jsem v sobě zkrátka neměl tu jistotu, nebyl jsem schopný zpevnit ta místa, která mají být pevná a uvolnit ta, která mají být uvolněná. Nad technikou puttu jsem musel hrozně přemýšlet a pak to tak taky vypadalo. Buď byla zpevněná celá ruka (disk nikam nedoletěl), nebo byla celá uvolněná (disk letěl až o 30° jinam, než měl). Z každého puttu jsem měl strach, nebral jsem to, jako výzvu, ale jako hrozbu.

Žádnou změnu v technice si neuvědomuju. Ani na videu skoro nepoznám rozdíl. Tedy až na to, že disk letí úplně jinak a tam, kam má. Puttování je v hlavě a nikde jinde. Pokud se jednou něco pokazí a vy si začnete říkat, že neumíte puttovat, je těžké se z toho dostat. Je to takový uzavřený kruh. Hrajete discgolf, ale u každého koše máte strach, jestli to dáte, nebo ne. Většinou nedáte. Proto vás discgolf postupem času přestane bavit a tímpádem i ztratíte chuť trénovat, abyste s tím něco udělali. On ani ten trénink tolik nepomáhal.

Pozitivní zpráva! Dá se s tím něco dělat. Jak už jsem psal výše, puttování není o technice, je o hlavě. Technika je vlastně úplně jedno. Všichni víme, jak vypadá putt KJ Nyba nebo Davida Feldberga a krásné rozhodně nejsou. Přesto oba patří do světové špičky a jsou uznávanými pokořiteli discgolfových greenů. Mají to totiž v hlavě srovnané. Mají motivaci, vidí v hraní discgolfu smysl a baví je to. Takový zlom, jaký jsem zažil já, může způsobit cokoli. Zajímavá kniha, důležitý člověk, jedna pochvala, rozhovor, nebo i uvědomění ve vlastní hlavě. 

Driving

Nikdy jsem neházel extra daleko, zato to ale umím přesně, takže tady žádný problém není. Nicméně je pravda, že je pořád co zlepšovat. 

Cíle: 

- dostat přesnost a vzdálenost do backhandového rolleru (dorollovat na green na jamce č. 5 na DiscGolfParku Ladronka) 

- přehazovat Přemu

- zlepšit forehand alespoň na 90% (momentálně jsem na 50%)

Jak toho chci dosáhnout? V Americe mi řekli, že všichni bombeři (lidi, co hází dál než 150 metrů) se to naučili tak, že dva týdny v kuse chodili každý den hodinu až dvě drivovat, dokud je nebolela ruka, pak si dali pár dní pauzu kvůli regeneraci a najednou bylo hotovo. Simon Lizotte má výhodu v tom, že tohle začal dělat, když mu bylo 11 a neskončil, dokud mu nebylo 17... :-) A je to pravda. Když jsem si o prázdninách 2012 někde na internetu přečetl, že nejdůležitější je hra putterem, vzal jsem Aviar (do té doby jsem měl jen DX Birdie na puttování) a měsíc v kuse jsem den co den házel pořád jenom Aviarem. Na každém hřišti, na poli i na turnajích. Na začátku jsem dokázal hodit 30 metrů a disk se celou dobu třepotal jak Ladyline MD2 po nárazu do stromu.

Uznávám, je to drsná metoda, bude potřeba se hodně rozcvičovat a kompenzovat. Ale věřím, že to půjde. Čekám už jen na alespoň trošku použitelné počasí. Report z těch dvou osudových týdnů sem určitě dám, včetně zpomaleného videa a maximální vzdálenosti před a po. Vždycky mě bavilo experimentovat... 

Kryštof Novák


Table 'prodiscgolfcz1.stats_cookies' doesn't exist