Jarní víkend, svěží zeleň parku Štěpánka a discgolfová soutěžní nálada znamenala, že i letos se v Mladé Boleslavi konal turnaj ADGL.
Discgolf v Mladé Boleslavi
Historie discgolfu v Mladé Boleslavi sahá až do roku 2014, kdy zde bylo postaveno devítijamkové hřiště. Pravidelně se tu konaly menší regionální turnaje až do roku 2021, kdy Hanuš Velebný s Pavlem Sedlákem připravili osmnáctijamkový layout v rámci série HDGL << BIG 18 >>. Jeho tehdejší podoba se sice lišila od té dnešní, odstartoval ale tradici větších turnajů v místním parku Štěpánka.
Na jaře roku 2023 se Hanuši Velebnému poprvé podařilo získat pro Mladou Boleslav turnaj 2. ligy discgolfu (ADGL) a na podzim téhož roku zde proběhlo slavnostní otevření rozšířeného pevného osmnáctijamkového hřiště. V podobném termínu jako letos se ADGL ve středočeském městě představila i loni a v létě na ni navázala ještě větší akce, Amatérské mistrovství České republiky. Jeho absolutním vítězem byl Jana Vlček, který suverénně zvítězil o osm hodů, a do letošního turnaje vstupoval jako hráč s nejvyšším ratingem.
Kdo zde letos zazářil
Turnaj v kategorii MA1 ale nezačal ideálně, zahrál par, který ho dostal na dělenou 12. příčku a znamenalo to výraznou ztrátu na špičku. Na jejím čele se usadil Lukáš Vyvial s výkonem -10 a ratingem 1009, který mu získal dvouhodové vedení. I on zde loni na AMČR skončil na bedně, to však na třetím místě po prohraném rozhozu na stříbro s Tomášem Kvapilem. V odpoledním kole zahrál Vyvial znovu dobře a udržel si vedení, které si na stejném skóre vydřel i Michael Studnička. S velkým tempem a vyrovnáním rekordu hřiště (-10) se na vedoucí dvojici dotáhl i Jan Vlček a zajistil si místo na lead card pro nedělní finále.
Skóre bylo velmi těsné a do hry o titul se vedle zmíněné trojice zapojil ještě Ondřej Bařinka. Na poslední jamce, kam dorazili ve vedení Vyvial a Vlček, byla poslední šance na změnu skóre. Všichni hráči zde zahráli birdie, zapsali starframe a dvojice na čele šla do rozhozu, ze kterého vítězně odešel Lukáš Vyvial. Připsal si tak svůj druhý titul na ADGL po loňském triumfu na turnaji O pohár Elišky Přemyslovny v Jemnici. Výkonem -18 zároveň zapsal nejlepší výsledek turnaje a stal se celkovým vítězem.
Turnaje ADGL v Mladé Boleslavi se zúčastnilo celkem osm žen ve třech kategoriích a nejlepší z nich byla Bianca Koštelová. Držela si vedení od prvního kola, zahrála o více než 20 bodů nad svůj rating a zvítězila na svém prvním turnaji ADGL. Zajímavostí je, že už při premiérovém osmnáctijamkovém turnaji v roce 2021 byla právě Bianca vítězkou ženské kategorie.
Těsná bitva se odehrála v kategorii MA2, kde o jediný hod zvítězil Jan Freiberk. V ostatních kategoriích si vítězové své vedení pohlídali: Jamila Havířová v FA2, Ondřej Bark v MA3, Alžběta Špádová v FA3, Vladimír Larry v MA4, Julius Nadberežný v MJ15 a Michal Vaněk v MPO.
Ohlasy z turnaje
Z pohledu hráče
Na dojmy ze soutěžení a z hřiště jsem se zeptal vítěze turnaje,
Lukáše Vyviala:
Hřiště bylo z velké části pěkné. Někde byla vysoká tráva, ale nebylo to zas tak drastické, takže se dalo hrát v pohodě, jen se muselo někdy hledat déle. Bylo otevřené i technické. Jamky dokázaly potrestat, takže byla potřeba spousta kontrolovaných hodů. Líbilo se mi, že tam byla voda a že po greenech chodily kachny a nutrie. To bylo takové netradiční. Bylo dobré, že tam byly i jamky dlouhé, přes vodu či rovné, v podstatě všechno.
Po celou dobu v neděli jsme celá leadcard měli šanci na výhru. Na poslední jamce to bylo nejzajímavější, protože jsme s Honzou byli stejně a Míša s Ondrou hod za námi. Nakonec z toho byl starframe a s Honzou jsme měli rozhoz. V Mladé Boleslavi už jsem jeden rozhoz prohrál, tak teď jsem to nechtěl dopustit znovu. Honza po druhém hodu neměl šanci na birdie, já jsem toho využil a druhý hod hodil ke koši, takže rozhodla už 1. jamka. No bylo to zajímavé.
Z pohledu organizátora
Stejně tak jsem se zeptal na dojmy i hlavního organizátora turnaje, Hanuše Velebného. Poskytl mi na otázky pěkné odpovědi, které si můžete přečíst níže.
Jak se turnaj vyvedl organizačně?
Za mě dobře. O žádném větším problému nevím, jak z hlediska organizačního týmu, tak z hlediska hráčů. Trochu problém byl s počasím, protože dlouho bylo sucho a jak o velikonocích zapršelo, tráva vyrazila ohromným tempem. Navíc dva dni před turnajem pršelo a nedalo se sekat. Nakonec jsme město ukecali, že posekali alespoň #15, kdy byla tráva největší problém. Nicméně hřiště bylo v regulérním stavu a jestli se někde trochu hledalo, tak ne tak, aby se ke mě dostaly jakékoli stížnosti. Navíc navzdory dešti před turnajem byla letos Klenice (místní říčka, pozn. autora) mimořádně přívětivá a většina utopených disků zase putovala zpět do bagů. Letos se nám podařilo zajistit velmi dobré občerstvení přímo na hřišti, takže i tohle se povedlo.
Novinkou bylo bohužel rozebírání hřiště návštěvníky parku. Zatím co loni se ztratili řádově jednotky praporků vyznačujících OB, letos mizely po desítkách. K tomu se v okolí frekventovaných cest ztrácely i štětičky vyznačující kruhy. Vzhledem k tomu, že v případě psů vlajku zpravidla najdete požvýkanou někde opodál, tady mizely úplně. Takže asi děti… Celý tým se snažil materiál doplňovat a regulérnost hry to nenarušilo. Bylo to ovšem dost frustrující a je to určitě námět k zamyšlení do dalších let.
Za pomoc s organizací a zapůjčení materiálu bych chtěl poděkovat Kubovi Koštelovi a celému Ultimu. A chtěl bych tady smeknout před celýmu týmem, který tvořili – Venca Manych, Mumák, Zdenda Hotovec a Pepa Pavlů. Odvedli skvělou práci a na hřišti to myslím bylo znát.
Jak jste byli spokojeni se změnami oproti minulému roku?
Stoprocentně. Letos jsem už před turnajem měl vnitřní pocit, že se blížíme k finálnímu layoutu, který už bude potřebovat jen velmi drobné úpravy. Dobrý byl přesun doublemanda na #1 mezi borovice na levém okraji fairwaye odkud je výhled na koš, i když po letošních zkušenostech se tady asi omezíme jen na mando zleva chránící chodník s parkovištěm a otevřeme jamku delším driveům. Dvojka vznikla loni a i letos se osvědčila, stejně jako výhoz #4 z cesty u altánu. V minulém ročníku byly stížnosti na jamky v oblasti pevných #9-#12. Letos se nám podařilo najít prostor pro dvě jamky jinde a tuto část parku jsme vůbec nepotřebovali.
Mapa letošního layoutu | zdroj: pořadatelský tým
Další z jamek, které se minulý rok neosvědčily, byla pevná #15. Letos jsme ji zkrátili na 100 metrový třípar s dvěma jednoznačnými, byť těžkými fairwayemi a opět jsem slyšel jen chválu. První z úplně nových jamek byla #14. Ne úplně těžký, spíše bych řekl lehký třípar, který se ale hraje hodně po vodě a dle výsledků to s psychikou hráčů dělalo přesně to co bylo plánováno :). U kategorie MA1 bych tu čekal lepší průměr než 2,82. Zkrácená #15, stejně jako z obou stran otevřená #16 bez mandatory se osvědčili už loni. Letos nás při návrhu layoutu napadlo využít volný prostor mezi košem #16 a výhozištěm #18. Vznikl tak stodvacetimetrový třípar s otevřeným prostorem po rovině a bez jakýchkoliv překážek, kde se tak mohou projevit opravdu dlouzí hráči. Úroveň hřiště, které je jinak spíše technické, to za mě jednoznačně pozvedlo a počítám s touhle jamkou i do budoucna.
Plánovat hřiště pro hráče od MA1 po FA4 není jednoduchý úkol, zejména, pokud není mnoho prostoru pro zkrácená výhoziště. Proto jsme chtěli layout všestranný a směřovali k ratingu paru někde těsně nad 900. Jsem opravdu rád, že se i tohle podařilo a ve všech kolech se rating paru pohyboval okolo čísla 920.
Co se ti na boleslavské Štěpánce nejvíce líbí a táhne tě k pořádání každý rok zpět?
Je to nádherný prostor, pro discgolf jako stvořený. Nabízí velké množství variant hřiště. Na poměrně malém prostoru se tu kombinuje řeka, louky se stromy i bez, les, skály, kopce nahoru i dolů. Jamky jako #7, #10, #11 jsou myslím ikonické. Město Mladá Boleslav je k nám navíc opravdu vstřícné, což nám asi mnoho organizátorů turnajů může jen závidět. Skvělá je i poloha Mladé Boleslavi, kam to je kousek skoro z celých Čech a zejména z Prahy, možná početně nejsilnější discgolfové základny v ČR. Méně podstatné, ale z mého hlediska nezanedbatelné je, že to mám i celkem blízko z domova. Nebudu se tvářit, že po shitstormu, který jsem po loňském ročníku schytal, jsem se hodně rozmýšlel, zda pokračovat. Nakonec mě ale přemohl pocit, že by kvůli pár jedincům, kterým moc nejde něco podpořit, zato jim jde dost dobře kritizovat, bylo škoda tradici druhé ligy na Štěpánce neudržet. Tady bych chtěl určitě poděkovat asociaci, že mi důvěřovali a pořádání turnaje v rámci ADGL svěřili.
Shrnutí
Mladá Boleslav Open přinesla napínavé souboje a jarní atmosféru, kterou doplnila i místní fauna parku Štěpánka. Organizátorům se podařilo posunout hřiště zase o krok dál a nabídnout hráčům v balíčcích nejen oběd, ale i Powersack s potiskem turnaje. Velké díky patří Hanušovi za skvěle připravený turnaj a také za bohatou odpověď, kterou obohatil tento článek.
Po rychlém startu má teď ADGL na chvíli pauzu a vrátí se 7. června na Grabštejn Open. Klub z Jablonce nad Nisou v místním areálu Golf Clubu Grabštejn připraví rovnou dvě osmnáctky! O tom ale zase jindy.
Úvodní foto: Lukáš Vyvial
