FALCON Open: povedený úvod letošní CDGT -

První zastávkou letošní Czech Disc Golf Tour byl zámecký park v Dobroslavicích, kde DGC Ostrava v čele s Tomášem Doleželem uspořádali svůj vůbec první třídenní turnaj. FALCON Open odehrál svůj debut a podle všeho se povedl.

Knápek otevřel sezonu po svém

Jakub Knápek odehrál turnaj přesně tak, jak to umí a potvrdil roli favorita. První kolo -10, druhé jakbysmet a vytvořil si šestihodový náskok do neděle. Zdálo se, že je rozhodnuto.

Průběh finálového kola však nebyl tak jednoznačný. Knápkův náskok se snižoval solidní hrou Petra Strieglera, který po chybách lídra na devítce a desítce získal čtyři hody jen na dvou jamkách. Na jedenácté jamce bylo vyrovnáno a vypadalo to na pořádný zvrat.

„Největší klid jsem našel v tom, že jsem se na jedenáctce podíval na výsledky,” podělil se s námi Knápek po turnaji. „Do té doby jsem se na ně nechtěl dívat, protože jsem tomu nepotřeboval věnovat pozornost. Věděl jsem, že když si půjdu svoje, bude to v pohodě. A naopak, když jsem viděl, že mi to tolik nejde a jim jo, už mě to začalo napadat. V tu chvíli jsem zjistil, že ok, ještě jsem první nebo dělený první a teďka můžu jet od znova a můžu porazit Peťu tak, jak v minulých kolech.”

Od té jamky proměnil každé birdie. Tento výkon je umocněn tím, že se na druhé devítce schovávají dvě nejtěžší jamky hřiště, třináctka a osmnáctka. Na šestnáctce šel dokonce po obřím puttu na zavěšený koš. „Nic speciálního se tam nestalo. Prostě mi to sedlo, Peťovi to nesedlo a já jsem se už vezl v rozjetém vlaku. Vlastně jsem už pak neměl ani pojem o ostatních, protože jsem věděl, že furt začínám a bylo lehčí zůstat vlastně jen u své hry.“

Jakub Knápek si tímto připsal šesté vítězství na Czech Disc Golf Tour.

Z chase card na druhé místo

Dvěma solidními koly si získal Michal Vaněk místo v druhém flightu do finálového kola. Z pozice pouze dva hody za vedoucí skupinou začal brzy útočit.

Šest hodů pod parem na první devítce ho rychle vyneslo do boje o stupně vítězů. Tohoto faktu si byla vědoma i nejlepší čtveřice, která netrpělivě sledovala skóre do poslední jamky. Vaňkovi se ve finálovém kole podařilo vyrovnat rekord hřiště -10 a s výkonem 1046 také získat samostatné druhé místo. Posunuje tím tak svoje nejlepší umístění z Běchovického Trnu 2024, kde byl třetí.

O hod za Vaňkem skončili Bohdan Bílek s Petrem Strieglerem a o třetí místo se muselo rozhodovat v rozhozu. Z něj vyšel lépe Bílek.

Comeback Tomáše Mozoly

Zajímavý progres turnajem měl Tomáš Mozola ze Slovenska. Po prvním kole figuroval hluboko v hráčském poli s výsledkem +2 a ratingem kola 931. To bylo Mozolovo nejhorší kolo od podzimu 2021. Podělil se s námi, že tak moc pracuje na svém forehandu, že si namohl sval a nachlazení taky nepřispělo k hladkému průběhu.

Důležité je se nevzdát a to neudělal. V sobotu byl opět na koni a se 100% puttováním v kruhu si vyházel 11 birdie a na skóre -10 se dostal až po bogey na osmnáctce. Vyrovnal tím hot round Jakuba Knápka, vyskočil o 25 příček do top10 a finálové kolo šel z druhého flightu. Zde držel tempo s Michalem Vaňkem a jen o hod v kole zaostál s devíti hody pod parem. Nakonec se umístil na děleném pátém místě spolu s Danielem Konečným.

Osmé vítězství na CDGT Jurčíkové

V FPO bylo dění poklidnější. Kristýna Jurčíková si od prvního kola držela vedení a výhrou na FALCON Open si připsala své osmé vítězství na Czech Disc Golf Tour. I když o tom konečné vítězné manko nevypovídá, zadarmo to během turnaje úplně neměla.

Skvěle během velikonočního víkendu hrála také Barbara Ráčková. Po prvním kole ztrácela pouze hod a během toho druhého dokonce sdílela s Jurčíkovou vedení. Celkové dva hody pod parem znamenaly výkon s téměř 40 body nad svým ratingem a nejlepší výkon na turnaji CDGT vůbec.

Třetí místo obsadila Karolína Jurčíková. Ohrožovala svými drivy nejeden čtyřpar, ale na greenu bohužel ztratila příliš hodů.

Souboj zkušených v MP40

Kategorie Masters patřila dvěma nejdekorovanějším hráčům CDGT, Miloszi Boruszewskému z Polska a trojnásobnému mistru České republiky Romanu Jurajdovi. Po dvou kolech bylo vyrovnáno a zbytek hráčského pole byl o víc než parník daleko.

Po šesti jamkách se do vedení dostal polský hráč, ale problémy na greenu jeho náskok zanedlouho vymazaly a před posledními třemi jamkami bylo vyrovnáno. Závěr však patřil Romanu Jurajdovi, který získal svoji čtvrtou výhru na CDGT.

V FP40 si vyházela výhru Sandra Blažková před Světlanou Novákovou pěkným výkonem nad rating.

Bratrovražedný souboj Vlčků

Juniorská kategorie nabídla jeden z nejnapínavějších soubojů celého turnaje. Po prvním kole vedl Lukáš Vyvial s výkonem -9, který by stačil na druhé místo v MPO. Ve druhém kole na něj nenavázal a do čela se dostali bratři Vlčkové.

Mladší Jan už má na kontě tři výhry a loňské celkové prvenství na CDGT, Jakubovi vítězství na CDGT do teď chybělo. Do finálového kola si držel tříhodový náskok a měl dobře nakročeno.

První devítka se více vydařila mladšímu z Vlčků a bylo vyrovnáno. Na druhé se ani jeden nevyvaroval chyb a vedení se přehazovali mezi sebou. Ani poslední jamka, na které měli oba šanci titul urvat, nerozhodla a šlo se na rozhoz. Z něj odešel vítězný Jakub a zapsal si na své konto první výhru v MJ18.

Laura Blažková byla v juniorské dívčí kategorii sama, ale vítězství si plně zasloužila. Druhé a třetí kolo byly její vůbec dva nejlepší výkony a celkově hrála 50 bodů nad svůj rating.

Dobře obsazeny byly i amatérské kategorie, kde se utkalo 38 mužů a 4 ženy. Člen domácího klubu DGC Ostrava Václav Pauk ovládl MA3 jako jediný hráč pod parem a Anna Kristoffersen zvítězila v FA3 před členkou Marií Adamusovou z domácího klubu.

Tomáš Doležel: Je to řehole, ale stojí to za to

Hned po skončení vyhlášení jsem vyzpovídal ředitele Tomáše Doležela. Čerstvé dojmy, únava, úleva a vděk.

„Tím, že to je CDGT, tak jsem si řekl, ok, tak to je zase trošku víc práce, než jaký malý nebo dvoudenní turnaj. Musím říct, že poslední tři měsíce jsem se nezastavil. Trofeje jsme třeba dodělávali včera večer. Bylo to všechno na kvap, ale myslím si, že na to, kolik toho bylo a v jak krátkém čase po přípravu, tak jsme to zvládli úplně super.“

Doležel zmiňuje, že letošní rok byl jiný v jednom zásadním ohledu. „Zvládli jsme to dobře hlavně proto, že tenhle rok nás přibylo třeba pět, šest v klubu za posledních pár měsíců. Bylo to v podstatě poprvé, kdy jsme to tady nedělali ve dvou. Jak ta příprava a všechno ostatní, měli jsme letos trošku víc lidí, kteří s tím pomáhali. Bez toho bych to nedal. DGC Ostrava, prostě mladý klub, ale už se rozjíždíme a myslím si, že… Myslím si, že pěkně.“

Zpětná vazba od hráčů? Chvála, až na jednu výjimku. „Kromě třináctky, která měla nízké větve, jak říkal Knapy na vyhlášení. Ale všichni to měli prostě stejné. Byla to jedna z těch jamek, kterou jsem se tady pokoušel natáhnout a udělat rádoby prvoligovou. Nakonec jsem se dozvěděl, že jsem to udělal jako na DGPT.“

„Bohužel nemůžeme v parku řezat. Je to místo, o které se snažíme postarat tak, aby nás tady nechali dělat dál takové akce, které se všem líbí. Bohužel pevné hřiště není úplně ve hře, protože by to místní asi by neskousli. A já jsem jako rád, že mě tady nechají dělat tuto akci, kterou si můžou lidi užít.

Jsem rád, že jsem to mohl ukázat těm nejlepším u nás. Největší radost mám z toho, že mi to nerozcupovali. Že nezahráli -14, -15, -16, nebo něco takového. Museli snažit na těch -10, což bylo nejlepší skóre ze všech dní.”

A příště, šel by tady do toho znovu? „Pokud mi to město dovolí a pokud já budu mít stále tak ochotný a čím dál tím větší klub, tak asi do toho půjdu. Každý rok před turnajem říkám, že to je naposled a říkám si, jestli mi to stojí za to, tři měsíce pořádně nespat. Nakonec ale, když vidím, jak si to tady lidi užijí, tak je to taková řehole. Říkám, je to o pomoci lidí. Třeba tady pomocný ředitel Jirka Vaško, který mě zachránil od spousty věcí. Pomáhal mi s maily, přípravou turnajové stránky a já nevím, se spoustou věcí.“

Na konec dodal. „Do pondělí dopo musí hřiště zmizet, takže už nejezděte. Zase za rok třeba.”